logo Jihomoravský kraj
Drobečková navigace

Úvodní stránka > Obec > Historie, památky, osobnosti > Archeologické naleziště

Archeologické naleziště

Území obce bylo osídleno již v pravěku, jak to dokazují četné archeologické nálezy na několika Venuše z Hlubokých Mašůveklokalitách. V polní trati Nivy a U školy bylo objeveno a prozkoumáno osídlení nejstaršího zemědělského lidu u nás s keramikou lineární a po ní následujícího lidu s keramikou moravskou malovanou. Lid malované keramiky se usídlil i u býv. dolní cihelny a v trati Hejtmanky. Osídlení pozdní doby kamenné dokládají v Hlubokých Mašůvkách sídla a hroby kultury keramiky kanelované, jevišovické, zvoncovitých pohárů po obou stranách silnice směrem ke Znojmu. Objevily se tu však i nálezy z doby bronzové lidu únětického, mohylového, sídliště a hrob lidu popelnicových polí v trati Královec a pod Hradištěm. Také doba železná je tu zastoupena nálezy hrobů kultury horákovské a laténské u bývalé cihelny a v trati Dunaje.
Proslulost Hlubokých Mašůvek mezi archeology však zajistily nálezy z období neolitické kultury lidu s keramikou lineární a moravskou malovanou v trati Nivy a U školy. Na rozsáhlém sídlišti tu bylo zachráněno několik desítek nádob, kamenné nástroje lidu keramiky lineární a celý soubor nálezů lidu s keramikou malovanou: stovky nádob (ozdobné vázy, hrnce, mísy, putny, naběračky, poklice), kamenné a kostěné nástroje, závaží, hliněné setrvačníky na zpracování příze, kamenné mlýnky na obilí, idoly a jejich torza. Venuše z Hlubokých Mašůvek (idol vysoký 36 cm) je po Věstonické venuši jedním z nejpopulárnějších nálezů u nás.
Tato osada s neolitickou malovanou keramikou v trati Nivy byla zřejmě důležitým střediskem, protože byla celá obehnaná hlubokým příkopem s dřevěnou dvojitou palisádou přerušenou branami v několika přístupech. Osídlení sestávalo z domů s Archeologické nálezy Františka Vildomcedřevěnou kůlovou konstrukcí, mezi nimiž bylo mnoho prohlubní, v nichž se těžila hlína na výrobu keramiky, na stavbu pecí a na omítky domů. Lokalita je situována na mírném návrší, takže vlivem obvodového ohrazení dělá dojem opevněného sídla. Byla to první u nás objevená a prozkoumaná osada z období staršího neolitu.
Archeologické bohatství Hlubokých Mašůvek je výsledkem obětavé práce archeologa Františka Vildomce, který se výzkumu na zdejší lokalitě věnoval především v letech 1932 - 1938. S vypuknutím II. světové války Vildomcovy výzkumné práce v Hlubokých Mašůvkách skončily. V poválečném období již samostatně do terénu nešel, ale pomáhal archeologům pražských institucí, kteří na jeho práce na Nivách navázali a ochotně prováděl restaurátorské práce památek z jejich výzkumů. V r. 1947 pracoval na zdejších výzkumech Antonín Knor, po něm Archeologické nálezy Františka VildomcePhDr. Miloš Šolle, v r. 1948 Jan Kabát, kterému se podařilo důmyslnou soustavou vrtů a sond vysledovat příkop v délce 334 metrů a identifikovat tři jeho přerušení, vždy o délce 450 - 500 cm.
V letech 1949 - 1950 převzalo výzkum pravěké oddělení Národního muzea v Praze, práce vedl PhDr. Jiří Neustupný a podíleli se na nich Ladislav Hájek, František Servus a Jan V. Císařovský. Otevřeli celkem 15 výzkumných sektorů, položili řadu sond a vytěžili více než 160 kulturních jam. Upřesnili, že příkop uzavíral plochu vcelku pravidelného oválu o rozměrech cca 360 x 230 metrů (tj. asi 20 000 m2). Tvar příkopu měl nálevkovitý charakter, jeho šířka při ústí kolísala mezi 340 - 362 cm, u dna mezi 50 - 125 cm, hloubka mezi 118 - 250 cm. Porokázala se také existence dvojité palisády, která zevnitř - přinejmenším v okolí vstupů do ohrazeného areálu - lemovala příkop.
Archeologické nálezy Františka VildomceArcheologický ruch kolem opevněné osady lidu s moravskou malovanou keramikou na Nivě potom na delší dobu utichl. Na plochu dávného sídliště se šířila soudobá sídlištní zástavba, vhodné volné plochy pro výzkum ubývalo a navíc se od 60. let naše archeologie neolitu zaměřila na výzkumy nového, dříve neznámého typu terénních monumentů - na tzv. rondely.
V r. 2002 bude proveden záchranný archeologický výzkum lokality.