logo Jihomoravský kraj

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Obec > Historie, památky, osobnosti > Léčivý pramen ve Svatoňovci

Léčivý pramen ve Svatoňovci

Kdysi za dávných časů byl uprostřed lesů pramen, kterému se říkalo "Svatá studně" a jeho Svatá studna, postavená u léčivého pramenenejbližšímu okolí "Svatoňovec". Toto místo bylo považováno za posvátné a bylo chováno ve velké úctě a vážnosti. Přicházeli sem nemocní lidé, aby se z pramene napili a jeho vodou se umyli. Pověst vypravuje, že se zde mnozí uzdravili.
Když byla minerální voda v r. 1676 soudně vyšetřena, získal si pramen zvučné jméno. Byly zde zřízeny menší lázně, které měly pět kabin s dřevěnými vanami a místnost, v níž se ohřívala voda z pramene. Součástí lázní byl hostinec, který dal hrabě de Souches postavit na kopci nad lázněmi. V něm lázeňští hosté bydleli a odtud chodívali lipovou alejí do lázní. Hostinec byla rozsáhlá budova se šesti pohostinskými pokoji a velkým tanečním sálem v prvním poschodí a hostinskými místnostmi a druhým sálem v přízemí.
Úřední zkoumání léčivých účinků pramene je doloženo z roku 1763, první tiskem vydaná zpráva o nich byla zaznamenána topografem Schwoyem v r. 1794 v jeho popisu markrabstí moravského, kde se uvádí: "Hned pod kostelem pramení minerální studený pramen, jehož mnozí s dobrým účinkem užívají ke koupelím, k čemuž jsou zde zřízeny lázně."


 
Bývalý lázeňský hostinecO lázních v Hlubokých Mašůvkách přináší v 19. století zprávu řada dobových časopisů. Např. v r. 1815 a r. 1847 časopis Moravia, roku 1840 ve Vídni práce Dr. J. Helceleta, z posledních let lázní je zpráva Dr. Meliona v Notizenblattu z r. 1865.
Podle tradice roku 1866 lázně zanikly, snad za pruského vpádu na Moravu.
Ze zrušených lázní byl později zřízen obytný dům č.p. 104. Místo kolem pramene bylo v r. 1948 nově upraveno. Nad studnou byla postavena kruhová vodní kaple a vedle ní malá kolonáda s freskami. Ve výklenku kamenného zdiva byla v r. 2001 umístěna socha patrona hasičů sv. Floriána.
Až do dnešních dní se dochovala budova hostince, byť v pozměněné podobě - západní část byla v r. 1899 oddělena a slouží jako obytný dům č.p. 113. Ve zbývající části budovy je první poschodí využíváno k ubytování, v přízemí je umístěna restaurace a cukrárna.